Věci nejsou vždy takové, jakými se zdají být.

Výroky na zamyslenie

26. října 2008 v 15:45 | Anira |  Výroky
Ani to nejmenší ptáčátko si nemuže sednout na sebe větší strom, aniž to on ucítí ve všech svých vláknech; a lidská duše taky často vyciťuje stejným zpusobem i zcela bezvýznamná slova.

Je království na Zemi i když to není království pozemské - království rozsáhlejší než země a moře, i kdyby byly roztepány na nejjemnější lístečky zlata. Jeho jsoucnost je skutečností právě takovou jako naše srdce a procházíme jím od narození do smrti, aniž je vidíme. Nikdo je neuzří, dokud nepozná svou vlastní duši protože toto království neni pro něho, ale pro jeho duši. A v jeho vládě je taková sláva, jakou si nikdo nemuže představit - puvodní, nesrovnatelná sláva, nad níž větší není.

Lidé hovorí o snění, jako by bylo následkem noci a spánku. Měli by mít více rozumu. Po všech výsledcích, kterých dosahujeme, nejdríve toužíme a všechny touhy se rodí ve snech za bdělého stavu. Snění je oddech po práci, je to víno, které nás sílí pro čin. Učíme se milovat práci ne pro ni samu, nýbrž pro príležitost snění, kterou nám dává. Snění, to je velká skrytá neproměnnost skutečného života, neslyšená a nepoyorována proto, že je stála. Život je snení. Jen v hrobe není snu.

Nekdy se lež tak priblíži pravde, že je v té mezere težko žít.

Co je vlastne ráj? Pro Eskymáka to mohou být ledové plane, pro Tuarega rozpálená poušť. Možná je ráj proste domov.

Necením si nikoho, kdo dnes není moudrejší než včera.

Zatím co se jedny dvere v živote zavírají, jiné se otevírají. A my jsme tady od toho, abychom takové dvere nacházeli.

Svet nikdy nezanikne na nedostatok divov, ale na nedostatok údivu.

Nikto nie je ostrovom samým pre seba; každý je kusom pevniny, kusom súše; a ak more odmyjr hrudu, Európa sa zmenší, akoby sa stratil výbežok zeme alebo sídlo tvojich priateľov či tvoje vlastné;smrť každého človeka umenší mňa, lebo ja som súčasťou spoločenstva: a preto sa nikdy nepýtaj, komu zvonia do hrobu; zvonia tebe."

Človek, ktorý nemá o čom premýšľať, nemá ani o čom žiť.

Každá jedinečná budova zkrášlovala své okolí a přesně do něj zapadala a prolínala se se zbytkem lesa, takže se nedalo říct, kde končí elfské umění a kde začína příroda. Obojí bylo dokonale vyvážené. Elfové se nepokoušeli ovládnout své prostředí, ale rozhodli se přijmout svět takový, jaký je, a přizpusobit se mu.

Žij přítomností, pamatuj si minulost a neboj se budoucnosti, protože ta neexistuje a ani nikdy existovat nebude. Je pouze teď.

Věci, které se mění a ztrácí, to je to, co stojí za to zachytit.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 SarBuc SarBuc | Web | 26. října 2008 v 15:46 | Reagovat

Mas super blog PLS chod na moju stranku a klikni na bielo-modru a cerveno-ciernu reklamu PLS!!!

(....\............../....)

. \....\........... /..../

...\....\........../..../

....\..../´¯.I.¯`\./

..../... I....I..(¯¯¯`\

...I.....I....I...¯¯.\...\

...I.....I´¯.I´¯.I..\...)

...\.....` ¯..¯ ´.......'

....\_________.·´

.....l-_-_-_-_-_-

.....l-_-_-_-_-_-

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama